Smart Banking
Banka v mobilu
Ovládejte pohodlně a bezpečně své účty, karty a spravujte své investice. Zadávejte platby a objevte výhodné nabídky.
Rozhovory na téma diverzity a inkluze
Diversity Talks: Michal Břetenář
Dnes si připomínáme mezinárodní den zdravotně postižených. Toto téma se dotýká většího množství kolegů a kolegyň, než se může na první pohled zdát. Jaký je život našeho kolegy, který překonává handicap v každodenním životě a jeho pohled na svět?
Michal pracuje v bance od roku 2007. V současné době pracuje v divizi Retailového a privátního bankovnictví jako odborník v produktových procesech. Úraz ho potkal v roce 2016.
Jak překonáváte bariéry, ať už fyzicky či psychicky?
Bariery překonávám hlavou, vlastně vždy je to o hlavě, takže fyzické bariéry moc nemám a pokud se objeví, je to znovu o psychice a rozhodnutí říct si o pomoc, což pro někoho může být problém. Sám za sebe jsem si na to úraze musel zvyknout - naučit se udělat rozhodnutí jestli situaci zvládnu sám a pokud ne, nebrat jako slabost požádat o pomoc. Každý to ale vnímá jinak a je důležité nejdříve navnímat, jestli člověk o pomoc stojí. Ne každý člověk stojí o pomoc, přestože ji potřebuje. Vnucovat pomoc v dobré víře nemusí vyvolat pozitivní reakci.
Dnes si připomínáme den handicapovaných, přesto, že většina z nás vidí všechny kolegy a kolegyně rovnocenně, cítite se handikepován či naopak zvýhodněn?
:) znevýhodněný se necítím, ale handicapovaný jsem, taková je realita. A co beru jako pozitivum, že když má člověk viditelný handicap, okolí je vnímavější k tomu pomoc poskytnout. Např. Neviditelné handicapy mohou být složitější v tom, že se lidé o pomoc bojí požádat, aby to nebylo bráno jako slabost.
Jak se cítíte v naší bance?
Cítím se dobře :).
Jak tráví volný čas Michal Bretenář?
Baví mě četba a především sport v jakékoli podobě. Oblíbil jsem si handbike, ale i procházky a v zimě sledge ski, což je mechanismus pro běžecké lyžování sedících. Nebráním se ničemu a vlastně jsem na vozíku vyzkoušel víc sportů než před úrazem.
Kdo vám po úraze dodal sebevědomí?
Seběvědomí mi vlastně dodaly situace, které jsem postupně dokázal sám zvládat. Šlo o jednotlivé činnosti a s tím související pokrok a jistota. Jsem spíš takový "sebemotivátor" než, že bych potřeboval hecovat od okolí.
Co byste popřál kolegům a kolegynim, které prožívají těžké životní výzvy?
Nepoddávat se stavům, situacím nebo pocitům a snažit se jít kupředu a být pozitivní, a to i ve chvílích, kdy se vše jeví jako bezvýchodné. Někdy má člověk pocit, že couvá, ale není tomu tak. Každá zkušenost, i negativní posouvá člověka kupředu.
Diversity Talks: Agáta Baginská
Diversity Talks: Agáta Baginská
Proč není nutné dokonale zvládat rodinu i kariéru a kdo je jejím vzorem? To se dozvíte v rozhovoru s manažerkou útvaru Marketing and Customer Relationship Management Agatou Bagińskou.
" Diverzita pro mě znamená všímání si a oceňování toho, že každý z nás je jiný, což naši organizaci činí silnější. "
Co pro Vás znamená diverzita a inkluze?
Diverzita pro mě znamená všímání si a oceňování toho, že každý z nás je jiný, což naši organizaci činí silnější. Inkluzi pak vnímám jako podporu takového chápání diverzity.
Cítila jste se někdy jako žena v práci znevýhodněna nebo naopak zvýhodněna?
Ne, nikdy jsem se necítila znevýhodněna. No a zvýhodněna? Když mám narozeniny, tak dostávám více květin než moji kolegové-muži.
Jak se Vám pracuje v mužském kolektivu?
Já obecně ráda pracuji s lidmi a „gender“ na to nemá velký vliv.
Vnímáte nějaký rozdíl mezi tím, když máte za nadřízeného muže a když ženu?
Dosud jsem zažila 13 šéfů. Čtyři z nich byly ženy, takže to nemůžu dost dobře porovnat. Nevšimla jsem si nějakých zásadních genderových rozdílů ve vztahu k mým šéfům, ale rozhodně každý z nich byl povahově jiný. Možná bych jen řekla, že v případě šéfů-mužů mluvíme spíše v odrážkách, krátce a přímo, zatímco s šéfkami se dá mluvit více “románově”.
" Nemyslete si, že musíte perfektně zvládnout rodinný i pracovní život a mít mezi nimi perfektní rovnováhu. Pokud máte rády svou rodinu a máte rády i svou práci, už tak jste perfektní! "
Co Váš přístup k podřízeným? Snažíte se cíleně o to, aby ve Vašem týmu fungovala diverzita?
Těžko říci, jestli já nějak ovlivňuji diverzitu. Snažím se podporovat respekt k různým lidem a jejich odlišným potřebám, včetně potřeby stát se otcem nebo matkou, kteří mají zaměstnání. V našem týmu oslavujeme těhotenství a narození dítěte. Všechny maminky dobře vědí, že pokud na chvíli odejdou pryč, budeme rádi, pokud se opět vrátí. Věřím, že díky této péči o “rodinné potřeby” se všichni cítíme lépe na pracovišti i ve společnosti, více se o ni staráme a přinášíme díky tomu lepší výsledky.
Věnujete se ženám, které mají zájem o manažerské role?
Zaměřuji se obecně na lidi nezávisle na genderu. Mám radost, když vidím růst juniory, kteří získávají zkušenosti a jsou následně povýšeni. U některých žen vnímám nedostatek sebevědomí nejistotu, jestli jsou “dost dobré” a zvládnou být dokonalou matkou a dokonalým zaměstnancem zároveň. Ukazuji jim, že nemusíme být dokonalí. Stačí, že milujeme své děti a svou práci. To je klíč.
Máte nějaký pracovní vzor?
Na své profesní cestě, na různých pozicích a v různých zemích jsem se setkala nebo jsem četla o mnoha lidech, od kterých jsem se něco naučila a které obdivuji. Nebudu je jmenovat, ale výjimku udělám u svého dědečka, který pracoval prakticky do svých 81 let. Co si o něm pamatuji, tak byl vždy optimistický a srdečný člověk, bavil se, ať dělal cokoli, a v druhých viděl vždy něco dobrého.
Jak se vám během pracovního týdne daří udržovat rovnováhu mezi prací a soukromým životem?
Věřím, že je těžké si doma říct “teď jsem matka” a pak přijít do práce a říct “teď jsem zaměstnankyně”. Nejsem si jistá, jak na mě ohledně rovnováhy nahlíží okolí. Postupem času jsem se naučila, že rovnováhu nelze měřit časem, ale tím, jak se cítíme. Je to velmi osobní a já považuji za nejlepší a nejdůležitější nebát se a nestydět se požádat o pomoc, a to jak v práci, tak v soukromí.
Jak by měla banka podporovat manažerky a ženy, které mají o manažerské pozice zájem?
Myslím, že jako banka jsme toho už udělali hodně. Mnoho žen získalo povýšení nebo jim byly nabídnuty nové úkoly a agenda. Do mého oddělení se letos vrátily tři matky, dvě z nich po poměrně krátké mateřské dovolené, a já jsem hrdá na to, že jejich manažer ani vteřinu nepochyboval a nabídnul jim jedno místo na částečný úvazek formou home office. Jsou to skvělé a pracovité kolegyně. Myslím, že v tomto se ubíráme dobrým směrem.
Jak lze v ženách vzbudit zájem o manažerskou roli?
Mnoho žen má nižší sebevědomí než muži a mají pocit, že musí být „dokonalé”, proto bojí se požádat o pomoc. Neměli bychom tedy zapomínat na to poskytnout jim zpětnou vazbu a zajistit, aby mohly požádat o pomoc, kdykoli ji potřebují, a že na tom není vůbec nic špatného.
Co byste doporučila ženám, které zvažují, jak skloubit svoji kariéru a rodinnou roli??
Tady bych asi shrnula to, co jsem řekla předtím: Nemyslete si, že musíte perfektně zvládnout rodinný i pracovní život a mít mezi nimi perfektní rovnováhu. Pokud máte rády svou rodinu a máte rády i svou práci, už tak jste perfektní!
Diversity Talks: Lea Bránecká
Lea Bránecká, riaditeľka útvaru Účtovníctvo, reporting a dane, v ďalšom zo série diverzitných rozhovorov hovorí o tom, čo jej pomáha udržiavať rovnováhu medzi pracovným a osobným životom a ako je možné v ženách vzbudiť záujem o manažérske pozície už od detstva.
Čo pre Vás znamená diverzita a inklúzia?
Nutnosť opustiť zónu komfortu, načúvať, vnímať, rešpektovať. A k tomu sa nepretržite na túto tému vzdelávať.
" Diskriminácia môže mať veľmi jemné nuansy, ktoré bývajú súčasťou kultúrnej tradície a ako také sú všeobecne „akceptované“ a nie sú považované za diskrimináciu. "
Cítila ste sa niekedy v práci ako žena znevýhodnená?
Explicitne nie, ale s pribúdajúcimi znalosťami na tému diverzita a inklúzia (napríklad predsudky a podobne) som spätne vyhodnotila niektoré situácie inak. Diskriminácia môže mať veľmi jemné nuansy, ktoré bývajú súčasťou „kultúrnej tradície a ako také sú všeobecne „akceptované“ a nie sú považované za diskrimináciu. Prejavuje sa to napríklad pripisovaním rôznych „typických“ atribútov ženám, napríklad „blondínka“. To platí samozrejme opačným smerom i na mužov.
Ako sa Vám pracuje v pánskom kolektíve?
Myslím, že práca v kolektíve vždy vyžaduje empatiu, rešpekt a načúvanie bez ohľadu na genderové zloženie konkrétneho kolektívu.
Vidíte nejaký rozdiel medzi tým mať za nadriadeného muža alebo ženu?
Počas svojej doterajšej, už pomerne dlhej kariéry som ZATIAĽ nemala za manažérku ženu. Takže si ten rozdiel dokážem len predstaviť, samozrejme s rizikom skĺznutia k už zmieneným predsudkom. Ale často nad tým uvažujem.
" Vyhradiť si každý deň kvalitný čas pre seba možné je. A je to predovšetkým o rešpekte k svojmu zdraviu, fyzickému i duševnému a vyžaduje i určitú sebadisciplínu. "
Čo naopak Vaši kolegovia? Snažíte sa cielene o to, aby diverzita vo Vašom tíme fungovala?
V tomto v súčasnosti vidím svoji misiu, kedy sa zatiaľ stretávam s veľmi zúženým poňatím diverzity. Teda v najbližšej dobe by som sa rada zamerala na rozširovanie povedomia a diskusiu o tejto téme.
Venujete sa ženám, ktoré majú záujem o manažérske role?
Áno, i toto považujem za svoju manažérsku povinnosť.
Kto je vaším najväčším profesným vzorom?
Je veľa ľudí, ktorí ma počas mojej doterajšej kariéry ovplyvnili, od ktorých som sa niečo naučila a ktorí ma posunuli ďalej. Najväčším takým vzorom v oblasti diverzity je Doris Tomanek, bývalá a jediná žena-členka predstavenstva za oblasť HR v Bank Austria.
Akým spôsobom udržujete rovnováhu medzi prácou a súkromným časom počas pracovného týždňa?
Rovnováha v tomto kontexte je väčšinou ilúzia, pokiaľ ju meriame kvantitatívne. Avšak vyhradiť si každý deň kvalitný čas pre seba možné je. A je to predovšetkým o rešpekte k svojmu zdraviu, fyzickému i duševnému a vyžaduje i určitú sebadisciplínu. Pre mňa je to okrem krátkych prestávok na vydýchnutie počas dňa plus mínus hodina denne večer, kedy idem na prechádzku, zacvičím si. Počas pandémie som taktiež začala s meditáciou a kreatívnym varením.
Ako by mala banka najlepšie podporiť ženy v manažérskych rolách a ženy, ktoré o rolu manažérky majú záujem?
Predovšetkým dôverou. Koľkokrát ešte môžete počuť pochybnosti o nábore alebo príležitosti manažérskej role žien, ktoré „pôjdu na materskú“ alebo „nemajú dosť skúseností“. Ďalej potom flexibilitou v pracovnom čase, rovnakým platovým ohodnotením a aktívnou podporou rodičovských dovoleniek, prípadne podnikovou škôlkou alebo dodatočnou podporou pre osoby na stráženie. V neposlednom rade by som ešte zmienila podporenie komunity manažériek medzi sebou.
Ako je podľa Vás možné v ženách vzbudiť záujem o manažérsku rolu?
Tu je treba začať už v rodine a hlavne v škole, výchovou ku zdravému sebavedomiu a kritickému mysleniu voči stereotypom gender rolí, vidieť okolo seba dostatok vzorov, čím nemyslím len herečky a speváčky. A potom je potrebné dať ženám príležitosť a podporu, o ktorej som sa už vyššie zmieňovala.
Čo by ste odporučila ženám, ktoré zvažujú, ako skĺbiť svoju kariéru a rodinnú rolu?
Aby neváhali požiadať o pomoc.
Diversity Talks: Svetlana Grochalová
Ako udržiava manažérka slovenského právneho odboru Svetlana Grochalová rovnováhu medzi pracovným a súkromným životom a kto je jej profesným vzorom? To sa dočítate v ďalšom zo seriálu diverzitných rozhovorov so ženami vo vrcholových pozíciách našej banky.
Čo pre Vás znamená diverzita a inklúzia?
Beh na dlhú trať. V súvislosti s oblasťou vytvárania rovnakých pracovných príležitostí pre ženy aj mužov už tradične narážame na historické vnímanie spoločenského postavenia ženy, ktoré je v našej kultúre silne zakorenené, spoločnosť rešpektuje nepísané pravidlá rozdelenia funkcií v rámci rodiny, kde tradičnou rolou ženy je primárne starostlivosť o rodinu a domácnosť. To zdanlivo vytvára v mnohých prípadoch prekážky pre profesné uplatnenie sa žien.
V kontexte inklúzie vnímam ako rozhodujúce to, aký priestor dostane žena v rámci rodiny k dispozícii na realizáciu svojich pracovných ambícií. Ak tento priestor dostane a má zároveň aj dostatočnú emočnú a mentálnu podporou najbližších, tak sa domnievam, že tu nie sú prekážky, ktoré by sa nedali zvládnuť. Je to následne o žene samotnej, či je vnútorne presvedčená a verí si, že chce časť svojho času a energie venovať aj inému – a to svojmu rozvoju a profesnému rastu mimo rodiny. Nebáť sa nazerať na možnosť kariérneho rastu ako na výzvu a nie ako na prekážku, ktorá by nám ženám bránila plniť si aj naše iné spoločenské funkcie.
Cítili ste sa niekedy v práci znevýhodnená ako žena?
Trúfam si povedať, že v oblasti pracovných príležitostí som sa osobne doposiaľ nestretla s diskrimináciou (pozitívnou alebo negatívnou) z dôvodu, že som žena. Čo však vnímam, že dlhodobo rezonuje v spoločnosti ako pretrvávajúci problém, je platová nerovnosť medzi príjmami mužov a žien. V tomto smere práve preto veľmi oceňujem nedávnu aktivitu Skupiny UCB, ktorej hlavným cieľom bolo práve v čo najväčšej možnej miere tieto prípadné platové rozdiely medzi mužmi a ženami dorovnať. Vnímam tento krok ako veľmi pozitívny signál vyslaný Skupinou voči ženám z pohľadu ocenenia a potvrdenia kvality ich práce a rovnakého prístupu k nim zo strany zamestnávateľa. Nemyslím si tiež, že v našej spoločnosti majú ženy sťažený prístup k manažérskym pozíciám. Práve naopak. Som si istá, že možnosti sú a je medzi nami množstvo šikovných a ambicióznych žien, ktoré by určite uvítali mať vyššiu pozíciu, ale nie vždy im to podmienky dovoľujú. Ak však môžem uviesť na vlastnom príklade, ja sama mám dve deti, ktoré vychovávam čiastočne sama a môžem nahlas povedať, že áno, ide to. Samozrejme je to vždy o žene samotnej, o jej nastavení, odhodlaní, cieľoch, záľubách, životných prioritách.
S kvótami nesúhlasím, keďže si myslím, že obsadzovať pozície ženami len preto, že sú ženami, naopak vytvára priestor pre diskrimináciu na inom fronte. Ženy podľa mňa nechcú mať pozíciu len kvôli tomu, že sú ženami. Pozíciu by mal vždy dostať najlepší a najvhodnejší kandidát bez ohľadu na jeho pohlavie.
" Nemám žiadny problém prispôsobiť sa dynamike fungovania mužského kolektívu, a práve naopak, som presvedčená, že je veľa vecí, ktoré sa môžeme od seba navzájom naučiť."
Ako sa Vám pracuje v pánskom kolektíve?
Dobre! Nemám žiadny problém prispôsobiť sa dynamike fungovania mužského kolektívu, a práve naopak, som presvedčená, že je veľa vecí, ktoré sa môžeme od seba navzájom naučiť. Každý z nás zodpovedá sám za seba a za nastavenie svojich hraníc v interakcii s kýmkoľvek.
Vnímate nejaký rozdiel medzi tým mať za nadriadeného muža alebo ženu?
Ženu som za nadriadenú nikdy nemala, preto sa neviem zodpovedne vyjadriť.
" Bolo by tiež istotne skvelé mať viac ako jednu ženu v predstavenstve, keďže je preukázané, že ak je žien v takomto orgáne viac, vnímanie ich postavenia sa pozitívne mení."
Čo Vaši podriadení, snažíte sa cielene o to, aby diverzita vo Vašom tímu fungovala?
Naberáme nových členov tímu podľa potreby a organizačnej štruktúry.
Venujete sa ženám, ktoré majú záujem o manažérske role?
Bola som prizvaná pôsobiť ako mentor v rámci iniciatívy, ktorá v banke prebieha, a ktorá rozumiem, že zahŕňa aj podporu žien v ich záujme o manažérske pozície.
Máte nejaký pracovný vzor, či už mužský alebo ženský?
Nie, nemám žiadny konkrétny vzor, som v tomto ohľade "živel". Ale nedá mi nespomenúť moju veľmi blízku priateľku, ktorú som mala to šťastie spoznať vďaka práci v našej banke a s ktorou dokonca pracujeme na rovnakej pozícii, každá vo „svojej krajine“ – Gabriela Žáčková. Spôsob, akým pristupujem k svojej práci, je pre mňa veľakrát a v mnohých ohľadoch inšpiratívny. Takto by som si zrejme predstavovala ženu vo vysokej manažérskej funkcii.
" Pre mňa sú moje mimopracovné aktivity vrátane času stráveného s deťmi rovnako dôležité ako práca. V živote vnímam rovnováhu v týchto oblastiach ako zásadnú z hľadiska dlhodobej udržateľnosti."
Ako udržujete rovnováhu medzi prácou a súkromým časom počas pracovného týždňa?
Správnym time managementom. Ja okrem práce a starostlivosti o deti ešte pravidelne športujem, tiež sa zaujímam o rozvoj aj v iných oblastiach života (ak mi ostane čas). Pre mňa sú moje mimopracovné aktivity vrátane času stráveného s deťmi rovnako dôležité ako práca. V živote vnímam rovnováhu v týchto oblastiach ako zásadnú z hľadiska dlhodobej udržateľnosti. Je dôležité, ako si tento mechanizmus fungovania človek dokáže nastaviť a nakoľko je ochotný vystúpiť zo svojej komfortnej zóny. „Multitasking“ je v tomto ohľade tiež zaujímavý fenomén. Čo som doposiaľ odpozorovala, tak sa zdá, že jedným z kľúčov úspechu žien vo vysokých manažérskych pozíciách je, že tieto ženy ho zvládajú bravúrne.
Ako by mala banka najlepšie podporiť ženy v manažérských rolách a ženy, ktoré o rolu manažérky majú záujem?
Čo verím, že pomáha je "Leadership by Example" - ukázať pozitívne príklady ženského vedenia a to, čo môže žena urobiť pre ostatné ženy, nielen pre seba. Vytvoriť pre ženy na týchto pozíciách bezpečné prostredie na realizáciu ich pracovných ambícií.
Ako vzbudiť v ženách zájem o manažérsku rolu?
Ako som už uviedla, ako veľmi efektívny nástroj sa ukazuje práve uvádzanie príkladov a výhod manažérskych pozícií. Nejde to tlačiť silou, ženy to cítia a nechcú robiť niečo do čoho sú „tlačené“, napríklad len kvôli tlaku na kvóty.
Máte nejaké odporúčanie pre ženy, ktoré zvažujú, ako skĺbiť svoju kariéru a rodinnú rolu?
Prekonať predsudky a strach, mať odvahu realizovať si svoje pracovné sny a vízie a veriť si, že sa to dá zvládnuť. Vedieť sa pochváliť! Naučiť sa využívať naplno svoj ženský potenciál. Nedávno som čítala, akým veľkým prínosom pre spoločnosť dokážu byť napríklad ženy vo vrcholovom vedení a to najmä spôsob ich zmýšľania a prístup k manažovaniu rizika. V predmetnom výskume sa ukázalo, že práve vďaka takémuto rozdielnemu prístupu zo strany žien napr. poklesol objem investícii do akvizícií konkurentov tzv. „knowledge buying“, ale zvýšil sa objem R&D investícii smerom do vnútra organizácie tzv. „knowledge building“.
Bolo by tiež istotne skvelé mať viac ako jednu ženu v predstavenstve, keďže je preukázané, že ak je žien v takomto orgáne viac, vnímanie ich postavenia sa pozitívne mení.
Diversity Talks: Gabriela Žáčková Krocová
Jak skloubit pracovní a soukromý život a především zájem žen o manažerskou roli přibližuje v dalším z rozhovorů Diversity Talks, ředitelka právního úseku, Gabriela Žáčková Krocová.
Jak se Vám pracuje v mužském kolektivu?
Nemám problém s pánským kolektivem, naopak, práci s muži mám ráda, jen je občas náročné dostat se ke slovu :).
Cítila jste se někdy v práci znevýhodněna nebo naopak zvýhodněna jako žena?
Ne přímo, ale například otázka odlišné mzdy u žen a mužů na stejné pozici se, domnívám se, dotkla i mě. Pokud jde o zvýhodnění, tak bych asi zmínila možnost podržení manažerské pozice po narození mé dcery a možnosti využít zkrácený úvazek – i když to vnímám jako možnost, kterou může využít ve své podstatě i muž.
Vidíte nějaký rozdíl mezi tím mít za nadřízeného muže nebo ženu?
Ženu jsem jako nadřízenou měla pouze jednou, což už je hodně dávno, myslím ale, že rozdíl neplyne z toho, zda se jedná o muže či ženu, ale o osobnost, zkušenost a míru empatie.
Co Vaši podřízení, snažíte se cíleně, aby diverzita ve Vašem týmu fungovala?
Pokud se slovem cíleně myslí to, že se snažím jít příkladem, jak jinakost každého z nás přijmout, pak ano.
Věnujete se ženám, které mají zájem o manažerské role?
Nemám kolem sebe tolik žen, které by o vyšší pozici stály, ale současným manažerkám se snažím být nápomocná, jak jen to jde.
Máte nějaký pracovní vzor, ať už mužský nebo ženský?
Ne přímo vzory, ale baví mě spíš konkrétní osoby, se kterými si ráda přečtu rozhovor či je sleduji na sociálních sítích. Konkrétních jmen by bylo hodně, z každého si beru něco.
"... o víkendech zásadně nepracuji a v pracovním týdnu mám i konkrétní den a hodinu, kdy jezdím na koni a téměř nikdy přes to nejede vlak."
Jak udržujete rovnováhu mezi prací a soukromým časem během pracovního týdne?
Poslední rok, přiznávám, velmi těžko. Práce z domova znamená občas non-stop pracovní den, chybí přejezdy do kanceláře, oběd s kolegy, kafe a osobní schůzky a také hlavně určitá hodina, kdy víte, že už musíte z kanceláře odejít, abyste stihla i například jen uvařit večeři. Toto se, doufám, zase brzy změní. Ale abych si udržela zdravý rozum, o víkendech zásadně nepracuji a v pracovním týdnu mám i konkrétní den a hodinu, kdy jezdím na koni a téměř nikdy přes to nejede vlak. Pokud si chci zacvičit, pak jedině ráno, kdy si spíše udělám čas.
"Podle mě spíš jde o to, aby ženy našly v sobě určité odhodlání do toho jít."
Jak by měla banka nejlépe podpořit ženy v manažerských rolích a ženy, které o roli manažerky mají zájem?
Osobně se domnívám, že banka dělá, co může – školení, talent programy, shadowing, speciální semináře. Podle mě spíš jde o to, aby ženy našly v sobě určité odhodlání do toho jít.
Jak vzbudit v ženách zájem o manažerskou roli?
Současné manažerky by měly být určitou motivací, tedy možná by pomohla taková společná setkávání manažerek a těch, co mají o tuto roli zájem. Ideální ve formě one-to-one než hromadného setkávání, které je velmi často pak považováno za přehnaný „feministický“ akt. To je škoda, že to tak vyzní, ale vždycky se v takové společnosti najde pár žen, kterým to tak přijde, protože v sobě mají více té zdravé drzosti a odvahy do mužského světa vstoupit a nedokážou pochopit, že ne všechny ženy to mají stejně.
Co byste na závěr doporučila ženám, které chtějí skloubit svoji kariéru a rodinnou roli?
Nevím, zda přímo doporučení, spíše varování, že chtě nechtě se život ženě změní a chtě nechtě bude muset část svého času s rodinou obětovat a často bude bojovat i s výčitkami svědomí. Nicméně, pokud bude spokojená v této roli a bude cítit, že je dobrá a že to má smysl a smysl hlavně pro ni samotnou, pak to má význam a všechno se dá nakonec nějak skloubit. A taky když máte zdravě smýšlejícího partnera a děti, pro které platí jedno staré dobré přísloví – spokojená maminka, spokojená rodinka.
Diversity Talks: Hana Čitbajová
Diversity Talks: Hana Čitbajová
Hana Čitbajová, riaditeľka Ľudských zdrojov a členka predstavenstva v rozhovore so Zuzanou Hákovou, novou ambasádorkou diverzity v našej banke približuje, čo pojmy diverzita a inklúzia znamenajú pre náš každodenný život v banke, ako ovplyvňujú tímovú spoluprácu a prispievajú k zlepšeniu obchodných výsledkov. Prečítajte si inšpirujúci rozhovor s jedinou ženou v našom vrcholovom manažmente, ktorá vám prezradí, ako sa jej darí udržiavať rovnováhu medzi pracovnými a rodinnými povinnosťami.
Čo pre Vás znamená diverzita?
Diverzita je všetko okolo nás. Priniesla nám toľko úžasných vecí, môj najobľúbenejší príklad je celá talianska renesancia, ktorá bola výkvetom diverzity! Diverzné tímy a management prináša spoločnostiam iný spôsob myslenia, oživuje firemnú kultúru a často dochádza aj k zlepšeniu obchodných výsledkov. Diverzita je jednoducho denný chlieb, náš život, pretože každý sme iný.
Máte nejakú silnú skúsenosť z osobného života?
Čo sa týka inklúzie, uvediem príklad zo súkromného života. V mojich piatich rokoch mal môj otec ťažkú nehodu. Doktori nám najprv hovorili, že zrejme neprežije. Potom, keď prežil, hovorili, že nebude schopný ani sedieť, nie to ešte chodiť. Avšak zázraky sa dejú a môj otec po niekoľkoročnom boji bol schopný sa nielen posadiť, ale dokonca chodiť. Chodí síce samostatne bez pomoci, ale ťažko, stráca rovnováhu, trasú sa mu ruky a nie je schopný jasne artikulovať.
Pamätám sa, keď som s ním ešte ako dieťa išla po prvý krát od nehody do obchodu, kde si chcel niečo kúpiť. Predavačka sa na neho oborila, že „opitých“ neobsluhujú a požiadala ho, aby odišiel. Ako som vyrastala, videla som, ako ho spoločnosť ponižovala a odmietala (každý si hneď myslel, že má vypité..).
"Diverzita je jednoducho denný chlieb, náš život, pretože každý sme iný."
To ma do života naučilo, že namiesto urýchleného úsudku a záverov, by sme mali mať záujem o človeka a jeho život. Namiesto odmietnutia by sme sa mali zaujímať o to, čím si prešli, prečo sú, akí sú, čím sa možno trápia a snažiť sa pomôcť. Človek má mať záujem o iných ľudí, snažiť sa ich pochopiť a prijať medzi seba – to je pre mňa inklúzia.
Cítila ste sa niekedy v práci znevýhodnená alebo zvýhodnená ako žena?
Nie, nikdy som sa necítila byť znevýhodňovaná ani naopak.
Ako sa Vám pracuje v mužskom kolektíve?
V prvom rade musím povedať, že moji kolegovia v predstavenstve sú úžasní ľudia, veľmi otvorení, s tými správnymi hodnotami a v takom kolektíve sa pracuje dobre. Samozrejme, je to náročné byť na väčšine jednaní jediná žena a možno sú to moje predsudky, ale občas mám pocit, že je ťažké priniesť ženský pohľad na vec.
Diverzitu v tímoch je dobré cielene podporovať
Vidíte nejaký rozdiel medzi tým, mať za nadriadeného muža alebo ženu?
Áno, zažila som oboje a je to určite iné. Dobre sa mi však pracuje rovnako s mužmi ako i so ženami. Aj momentálne sa mi výborne pracuje s mojimi nadriadenými, ktorí sú veľmi otvorení, dostupní (a to mám troch 😊).
Zároveň si myslím, že ženy si navzájom lepšie a rýchlejšie rozumejú, predovšetkým vo vzťahových záležitostiach, niekedy aj bez slov. Predsa len máme ako ženy častejšie pobodný sposob, ako veci prežívame, vmímame, hodnotíme, preto je o niečo ľahšie nájsť spoločnú reč.
"Človek má mať záujem o iných ľudí, snažiť sa ich pochopiť a prijať medzi seba – to je pre mňa inklúzia."
Ako sa snažíte, aby diverzita vo Vašom tíme fungovala?
V našom kolektíve sme predovšetkým ženy. Práca v HR je častejšie bližšia ženám ako mužom. Takže sa snažím o opak, aby sme mali aj mužov. Máme však aj vekovú diverzitu a česko-slovenský tím. Je skvelé sledovať, ako staršie kolegyne odovzdávajú skúsenosti mladším.
Work-life balance je základom manažérskej kariéry
Ako udržujete rovnováhu medzi prácou a súkromným časom počas pracovného týždňa?
Mám dve malé deti, syna v škole, dcérku v škôlke. So synom si každý deň nájdem čas, aby sme spolu čítali, urobili domáce úlohy. S dcérou zatiaľ len trochu pohrať😊. Darí sa mi to, ale je to náročné. Občas žiaľ isté veci počas dňa nedokončím, posuniem, snažím sa správne prioritizovať veci v práci a skĺbiť to s mojou úlohou v rodine a s deťmi. V každom prípade sa snažím nerobiť zásadné kompromisy v mojom čase s deťmi.
Ako by mala banka najlepšie podporiť ženy v manažérskych roliach a ženy, ktoré o rolu manažérky majú záujem?
Dať im šancu, aj keď sa niekedy zdá, že na to ešte nie sú pripravené. A potom prvý rok, ak treba tak dva, pri nich stáť a podporiť ich! V našej banke je každá manažérska pozícia komplexná (už len tým, že manažujeme dva krajiny) a týmto novým manažérkam je potreba povedať: "Ja, ako tvoj manažér pôjdem s Tebou ruka v ruke a spoločne to zvládneme". Máme rozvojové programy, snažíme sa ženám dodať sebavedomie a pozície, ale potom sme všetci zavalení prácou a necháme ich v tom samé. Musíme im venovať viac času. Zároveň rovnako doležité, nechať ich urobiť chyby, ale nevyčítať im to. Povzbudiť ich.
Videla som tiež v iných krajinách prípady, že sme posunuli ženy do vyššej manažérskej pozície a potom z nich vychovávali mužov😊…aby sa správali viac, ako muži, reagovali ako muži… ale to určite nie je diverzita. Podporujeme ženy do managementu, aby zostali ženami so svojimi vlastnosťami a kvalitami.
Ako vzbudiť v ženách záujem o manažérsku rolu?
V prvom rade im ukázať, že je to možné zvládnuť, že tým môžu niečo zmeniť a ovplyvniť svoje tímy. Čím vyššie pôjdu, tým väčšiu majú možnosť veci vylepšovať. Je lepšie využiť príležitosť než neskor ľutovať, že to ani neskúsili.
"Podporujeme ženy v manažmente, aby zostali ženami so svojimi vlastnosťami a kvalitami."
Máte nejaké odporúčanie pre ženy, ktoré zvažujú skĺbiť svoju kariéru a rodinnú rolu?
Za seba by som odporučila, aj popri kariére si ponechať rodinu na prvom mieste. Myslím, že každá matka rozumie, čo tým myslím. Zároveň si stanoviť jasné hranice, kde kompromisy nebudú robiť, či už v práci alebo doma. Je potrebné potom udržať si v tom disciplínu a hlavne nájsť spokojnosť, v tom, čo robíte.
